Aktuálně od vody

Na této stránce můžete sledovat některé naše vycházky a poznatky z nich. Máte-li chuť také přispět svými fotografiemi a zážitky, zašlete nám svůj příspěvek mailem (mail: david@nastrahy.cz) a my jej rádi zařadíme!
UPOZORNĚNÍ: postupně budeme doplňovat i starší úlovky (jelikož jsou starší, budou mezi staršími záznamy, nikoliv na začátku :-). Sledujte nás tedy pravidelně!
Celou fotogalerii našich úlovků naleznete zde >>>.

Lednové "gumobraní" na Ebru #8 - "neodjezd"

21.02.2022, David Havlíček

Po napsání posledního příspěvku jsem si uvědomil, že byly některé události trochu jinak. Tak tedy: Je tu sobota, den odjezdu. I když nespěcháme na ryby, vstáváme poměrně brzy. Po snídani začínáme balit. Mě ale myšlenka ze včerejšího dne, o které jsme i několikrát nezávazně mluvili, vrtá hlavou. Večer jsem dokonce prověřil možnost prodloužení pobytu z hlediska ubytování a informace byly pozitivní. Nedá mi to a jdu ven na signál a volám ženě a nadhazuji, co by řekla tomu, že bychom se třeba dva dny zdrželi. Okamžitě a bez rozmyslu mi říká, ať klidně zůstaneme, pokud se nám tu líbí. Dodává, že ve firmě zvládají v pohodě, že můžeme zůstat. Nápad sděluji klukům a s odporem se nesetkávám :-))) Konec konců Standa už cestou sem říkal, že by byl klidně déle a Ondru k delšímu rybolovu přemlouvat nikdy nemusím. Volám tedy Petrovi z z Rancha, zda je volná loď. Je na cestě a prý nám dá vědět. Za chvíli volá zpět, že volná je a můžeme zůstat. Jen se musíme přestěhovat. Výsledek sděluji klukům. Nadšení, horečné balení a stěhování. Je tu jen menší problém. Nedali jsme nabít všechny baterie. Kluci ze Slovenska, kteří bydlí vedle, nám nabízí baterku svou. Jsme tedy zachráněni! Okolo desáté máme přestěhováno, plnou nádrž benzínu a jdeme na ryby. Nic nevymýšlíme a spoléháme na zkušenosti z posledních dní a jedeme na osvědčená místa. Pouštějí vodu a tak navrhuji začít v proudu. Obvykle jsme tam nějakou rybu udělali, jednou to šlo záběr za záběrem a ryby jsou v proudu velmi bojovné. Je tu plošina o hloubce čtyř metrů, plná struktur a na ni navazuje pád do koryta až do asi 10 m. Kotvíme několik metrů od hrany a hážeme. Prvních několik hodů není ani klep. Kdyby tu byly aktivní ryby, už by to kopalo, myslím si. Přesto pečlivě hážeme dál, popojedeme pár metrů níže a zase hážeme. Když už je na jazyku slovo "přesun", dostávám zvláštní kopanec. Je takový jiný a ryba je těžší, než obvykle. Zmocní se mne panika a zase rozdávám úkoly. Než Ondra stihne připravit podběrák, ryba je u lodi. Je to candát a je lepší!!! Maličko se mi roztřesou kolena, Ondra máchne a je můj! Následuje rychlé focení a měření, které ukáže 77 cm. Ačkoli to není vysněná trofejka, jsem tak nadšen, že se mi kolena klepou dál. Prodloužení pobytu se hned po několika hodinách "vyplatilo"! Jsem spokojen a skoro nemám potřebu dál chytat. Protože ale kluci ryby tahají, tah na branku se vrací a pokračujeme. Je to ale trochu jiné. Připadám si zklidněný s pocitem, že už nikam nespěchám. O to více si pobyt na vodě užívám. Ryby dál berou, dokonce se podaří druhý dabl výpravy. To znamená, že zasekáváme a zdolávám současně a tak vzniká druhá fotografie dvou ryb najednou. Celý den je zhruba o půl metru kleslá voda a my na vlastní oči vidíme, v čem celou dobu chytáme. Strom vedle stromu. Kluci toho využívají a hodně hážou a to se vyplácí. Já zůstávám v této zóně hlavně u vertikálu. Z vody nás vyhání tma. A také předpisy. Loví se zde od východu do západu slunce + 1 hodinu. Cestou domů obdivujeme hvězdnou oblohu, která je tu díky absenci světelného smogu dokonalá. Při večeři oznamujeme obsluze kempu, že jsme dali okolo 25 ryb a jednoho lepšího. Škoda jen, že neměl o kousek více. Mohl jsem být na tabuli trofejních ryb v obou sloupcích :-))) I tak ale usínám(e) spokojeni.

kicker_l_candat_103-300x200-1.jpg kicker_l_candat_104-300x200-1.jpg kicker_l_candat_105-300x200-1.jpg kicker_l_candat_106-300x200-1.jpg kicker_l_candat_107-300x200-1.jpg kicker_l_candat_108-300x200-1.jpg promo_216-300x200-1.jpg

Lednové "gumobraní" na Ebru #7 - poslední lov?

20.02.2022, David Havlíček

Noc byla hrozná. Z vedlejšího pokoje se občas ozvala rána, kdy kluci ze sna "zasekávali". Mimo to mě budila zodpovědnost - přes noc se stahovaly natočené materiály do PC a já vše průběžně kontroloval. A také mě budila bolest ruky. Jednak mě delší dobu trápí zřejmě tenisový loket a ten dostal předchozími dny plných záseků a soubojem se sumcem pěkně "na loket". K tomu jsem si při vylovování a focení samozřejmě odřel kůži. To vše k tomu ale patří a jak vždy prohlašoval můj rybářský kamarád: "jizvy hyzdí ženy, zdobí muže". Budím se tedy pěkně zničen, byť "ozdoben". Jsem ale řádně natěšen. Máme před sebou totiž poslední den. A ten je potřeba řádně využít. A nejsem sám. Kluci jsou již také na nohou. Ranní rutina a už máme vítr ve vlasech a letíme po hladině přehrady, která je dnes zahalena do slabšího mlžného oparu. A je i o něco tepleji. Anebo jsme si už zvykli. Cestu dám dokonce s rozepnutou bundou. Míříme po hráz. Poslední den hodláme prožít tzv. " na jistotu". Tradičně tu nikdo není (Němci jezdí nejdříve na desátou). Dvě hodiny tedy užíváme úplně sami. Candáti berou spolehlivě a když přijede náš německý kamarád, máme jich už 10. Dost jich je okolo 65 cm, jednoho mého dokonce měříme a ten má rovných 70 cm. Na Kickera XL, jak jinak. Po obědě zkoušíme proházet mělčí vodu, kde je 2-3 metry vody. Standa má ovšem ihned vázku. Zkouší jí vyklepnout, ale vázka se přibližuje. Ihned je jasno, že to bude něco jiného. Následuje půl hodiny přetahování a úvah, co to bude. Stále více se blížíme k odhadu, že to bude slušný sumec. Krátce po prvních bublinách se objevuje. Není ale tak velký, jak se zdálo. Kicker bohužel vězí v prsní ploutvi. Délka okolo 165 cm. Rychlá fotka a už zase hážeme. Sem tam něco klepne. Němec nám hlásí tři ryby. Ha! Drtíme místního znalce. My jich už máme okolo dvaceti. Vyzvídá, kde chytáme, jak rychle nástrahy vodíme atd. Karta už je definitivně otočena, teď už bude "opisovat" on od nás :-))) Samozřejmě si dělám legraci, on si jede stále svou a to mu také funguje. Sděluje mi navíc, že mu dnes spadla na hloubce 3 metry ryba okolo 90 cm a že ráno dal okolo zdí pod hrází dvě ryby okolo 80 cm. Na množství už ho tedy "porážíme", velikostně je na tom občas lépe. Podvečer zakončíme vertikálem na hraně. Ryby reagují, záběry jsou poctivé. S Ondrou chytáme pod mým sonarem a zažíváme situaci, která už tu byla. Ovšem obrácenou. V jednu chvíli k nástraze vystartuje ryba a s napětím očekáváme záběr. Ten dostávám já. Rána je to pěkně ostrá a zasekávám. Ondra je ale tak napnutý, že se lekne a zasekává také. On ovšem záběr neměl. Jen se prostě lekl. Smějeme se tomu, že to, co se stalo pár dní zpět mě, zažil také. Skóre na záběry z leknutí: 1:1. Den končíme s 28 kousky. Byl to skvělý den, skvělá výprava. Loučíme se s novým kámošem, s přehradou a jedeme na poslední vynikající večeři do kempu. Musíme konstatovat, že na Rancho Rio Ebro vaří výborně. Před jídlem se pýchou dmu u tabule s trofejními rybami roku. V kategorii sumec jsem tu totiž letos první s trofejní rybou. Při večeři jsem zřejmě trochu zamlklý. V hlavě se mi totiž honí jistá myšlenka. Po jídle se odebereme do pokoje, částečně se zabalíme a jdeme spát. Myšlenka v hlavě ale stále hlodá a hlodá...

kicker_l_candat_100-300x200-1.jpg kicker_l_candat_96-300x200-1.jpg kicker_l_candat_97-300x200-1.jpg kicker_l_candat_98-300x200-1.jpg kicker_l_candat_99-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_26-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_27-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_28-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_30-300x200-1.jpg promo_205-300x200-1.jpg promo_207-300x200-1.jpg promo_209-300x200-1.jpg promo_210-300x200-1.jpg promo_212-300x200-1.jpg promo_213-300x200-1.jpg promo_214-300x200-1.jpg promo_215-300x200-1.jpg

Lednové "gumobraní" na Ebru #6 - Gigant

19.02.2022, David Havlíček

Den očima Ondry. Čtvrteční den začíná vlastně ve středu u večeře, kdy David přichází s plánem, se kterým souhlasíme. Jelikož opět očekáváme ranní mlhu a candátům se v mlze moc nechce, tak první bod v plánu ukazuje na okouní hrad. Přesněji řečeno na místní vodárnu, kde se mají pruhovaní bandité údajně zdržovat. Ráno už je to rutina. Já vstávám jako poslední, kluci vyráží pro kávu a při té příležitosti vezmou i naší snídaňovou igelitku. Zapnout zimní oblek, šátek přes hubu a jedem! Vodárnu máme nedaleko od kempu a po pár minutách už šilháme po první “hotspotu”. Situaci nám mírně komplikuje lehký vítr a mírné zklamání, že první hody nic nepřináší. Jsem na lodi jediný, kdo v rukou svírá ULkové vybavení. Byl nám propůjčen nový UL proutek Caldia a tohle je skvělá příležitost ho vyzkoušet. Kluci to pojímají trochu ostřeji a drží se svého “jemnějšího” candátového vybavení. Prvních pár přejezdů nedává nic. Nervozita stoupá, loď se nedá ideálně řídit, křížíme si pruty a do toho nepřichází to adrenalinové klepnutí. Naštěstí při jednom z driftů míjíme hejno ryb, které se tváří okounově. Pár dobře mířených hodů a dostávám první buchtu! Rychlá fotka, narovnání nástrahy a další nához! Okounům se líbí 7 cm dlouhý Kicker, protože další nahození přináší dalšího okouna. Místní pankáči jsou ve špičkové kondici a nechtějí dát ani metr zadarmo. Klukům se zatím nedaří, věří ve větší nástrahy, těžší hlavičky a to se zatím pro dnešní den nejeví jako správná konstalace. Další drift to jen potvrzuje. Loď je sice plná nadšení z pěkných okounů, ale přeci jen, když tahá pouze jeden, není to úplně ono. Sám bych přál klukům pěkného okouna, ale spíš z nich pomalu leze, že to není úplně ono a jeli by raději na céčka. David jakožto kormidelník navíc pořád brblá, že se musí víc soustředit na zápas s lodí a větrem, než na samotný lov. Standa zase podlehl candátí horečce. Stíhám ještě jednoho udolat a dohodneme se, že dáme přejezd. Cestou máme placku plnou stromů, která má v našich očích velký potenciál. A to se vyplácí! Netrvá to dlouho a Standa dostává krásného candáta. "Časomíra" ukazuje 71 cm a tím se stává lovcem doposud největšího candáta výpravy. David se nevzdává a alespoň bodově Standovi kontruje. Další drifty nic nepřinášejí, proto přichází jednohlasný pokyn pro přesun. V našich očích se přesouváme na “tutovku”. Vidíme desítky candátů, ruce unavené od zdolávání a bolavé od obřích kopanců. No… , pár jednotlivců sice dostáváme, ale představa byla jiná. Holt lze po silnějším dni očekávat útlum a ten je pravděpodobně dnes. Nicméně se nevzdáváme, měníme místa, strategie, barvy, tišiny, hrany. Nakonec se rozhodneme projet místo, kde za normálních okolností teče silný proud, ale dnes voda stojí. Pomalu, pečlivě, centimetr za centimetrem se dereme proti “proudu”. Už mírně otupěle sledujeme oblouky na echolotu, které se občas přizvedávají k nástraze. Já ztrácím pozornost, odkládám prut na vertikál a rozhoduji se zabít čas odhozem. Koukám po okolí, když najednou slyším ze zádi lodi “Co to je?”. Podívám se na Davida, pak na echolot a vidím, jak na obrazovce září opravdu silný rudý pruh. David neváhá, zvedá nástrahu kousek nad echo. To ale mizí z obrazovky. Odvracím hlavu a jen slyším: "Je tam, to byla mrda!". Myslím si, že ani David nečekal, že se to stane, ale nástraha ztěžkla, prut se ohnul do luku a začal souboj. První vteřiny jednoznačně ukazují velkého candáta, ale po chvilce přichází vystřízlivění. Respektive David jako zkušený strojvedoucí přehazuje výhybku z candátobijce na sumcobijce. Rozhlédne se po lodi a dává pokyny. "Vykliďte podlahu a pusťte mě na příď!", prohlásí a vydává se vstříc nelítostnému souboji. V rukou svírá 80 g prut, což by na běžné koťátko mělo stačit, ale začínáme se obávat, že je na prutu něco jiného. Odhady skromně začínají na 150 cm. David v průběhu několika desítek minut zvedá odhady postupně na 180 cm, 200 cm a po prvních bublinách se dostáváme na číslo 220 cm. David nikam nespěchá. Prut má sice síly dost, ale celou sestavu limituje návazec z fluorocarbonu 0,33 mm. V průběhu boje David zvládá i několik dalších činností. Standa mu zapaluje cígo, já mu dávám napít, svléká se a dokonce mám tu možnost si rybu i potěžkat. Davidovi se totiž chce hrozně na malou a tak mi na dobu nezbytně nutnou předává prut. Při tom si i maličko odfrkne a jde zase do ringu. Bublin je opravdu hodně, v několika sériích. Prohlašuji, že existuje i šance, že trefil potápěče. To se naštěstí nepotvrdí, protože po skoro hodině a půl na nás z vody poprvé vykoukne opravdové monstrum. První, ani druhý a třetí pokus o zachycení ryby za hubu nevychází. Čtvrtý pokus je úspěšný! Standa rybu pevně svírá a fascinovaně si jí prohlíží. David popadne trochu dechu a pomáhá. Loď je sice mokrá, ale přesto do tašky nabírám ještě další vodu na polévání a sumec putuje s pomocí dvoumužné síly do lodi. Tam se snad ještě zvětšuje. Popadám foťák, David dech a jdeme na focení. Pro Davida začíná druhé kolo v ringu. Hledá poslední sílu, aby se s rybou zvládl odfotit, což se v rámci možností daří. Vyčerpán, s úsměvem jak sluníčko a celý oslizen si sedá a začíná si uvědomovat, co se právě stalo. Opakované měření lodi (pečlivě jsme se podívali kam až sumec v lodi sahá) potvrzuje míru 240 cm, váha se odhaduje na 90 - 100 kg. Jelikož jsou zde ryby opravdu vyžrané a tenhle byl stavěný zhruba jako David, tak je více pravděpodobná horní hranice. Tohle celé byl natolik silný zážitek, že zbytek dne už je trochu vybledlý. Podaří se sice ještě několik candátů, ale všichni mají v hlavě tu obří tlamu, do které by se vešel i dospělý chlap. Den končíme naprosto nadšení a dříve, než je naším běžným zvykem, ale přesto po tmě. 

kicker_l_candat_93-300x200-1.jpg kicker_l_candat_94-300x200-1.jpg kicker_l_candat_95-300x200-1.jpg kicker_s_okoun_20-300x200-1.jpg kicker_s_okoun_21-300x200-1.jpg kicker_s_okoun_22-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_24-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_25-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_1-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_10-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_11-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_13-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_14-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_2-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_3-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_4-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_5-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_6-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_7-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_8-300x200-1.jpg kicker_xl_sumec_9-300x200-1.jpg

Lednové "gumobraní" na Ebru #5 - meziplyn

18.02.2022, David Havlíček

Dnes se mi vstávat nechce. Vůbec jsem se dobře nevyspal. Jednak mě ze několikrát probudily rány z vedlejšího pokoje, kde kluci mocně ze sna zasekávali a především jsem celou noc řídil loď, sledoval naši pozici a sledoval ryby na sonaru. Jojo, tak moc se nám vryl lov pod kůži. Chytáme už i ve spánku. Neumím si moc představit, jak tohle bude pokračovat. Hlavně nebýt náměsíčný a neprobudit se v lodi. Venku je opět ostrý mráz a hustá mlha. Jsme maličko "rozežraní" a tak zkoušíme najít nové místo. Nedaleko kempu je krásná pětimetrová "placka" pokrytá stromy a na jejím konci je hrana. Strávíme tu dvě hodinky a nachytáme pár ryb. Funguje to tu podobně, jako včera nad mostem. Ryby reagují, ale v mlze se jim ještě nechce kousat. Zkoušíme tedy mlžný čas využít k přejezdu na "náš" flek. Ani tady to zatím také moc nebere. Bude nutné počkat na sluníčko. To se po obědě mlhou prokouše a hned je to lepší. Rozhodně ne ale v takovém tempu, jako včera. Získáváme pocit, že ryby tu berou skvěle každý druhý den. To znamená, že pokud je jeden den skvělý, další žádná sláva. Dnes není nouze o záběry z propadu, ale nedobírají nebo padají. Sem tam se nějaký candoš vytáhne. Špatné to tedy rozhodně není, ale po včerejší krasojízdě je to takové nemastné/neslané. Já se držím u Kickera Fluo/Green, Ondrovi dnes začal záběry nosit Kicker XL v barvě white G. Po mnoha neproměněných záběrech z odhozu se vracím k vertikálu. Ondra chvíli dál háže a pak se "sejdeme" u echolotu a společně dráždíme ryby. Ty se velmi často připlují podívat a zase zmizí. Výjezd je občas tak prudký, že očekáváme záběr. Vesměs to ale končí otočkou a mizením ke dnu. Je to nesmírně napínavé a zábavné. Je tu další start. Oba s Ondrou svíráme v napětí pruty, nástrahu máme stejně hluboko. Nikdo tedy netuší, ke komu se ryba blíží. Prásk! Ondra dostává do prutu ránu a zasekává. A já také. Ovšem do prázdna. Byl jsem už tak napnut, že jsem se dílem nechal "napálit" a dílem lekl tak, že aniž jsem měl kontakt s rybou, zasekl jsem. A tak máme další parádní zážitek a novou vtipnou historku, kterak David do prázdna seká :-))) Alespoň bude čemu se na dalších výpravách smát... Je tu podvečer a do lodi se podívalo zatím jen cca 12 ryb. Shodujeme se, že změna je život a opouštíme na "prime time" tuto oblast s tím, že zkusíme flek nedaleko kempu. Tady se mi moc nedaří, ale kluci mají každou chvíli záběr a vytáhnou i nějaké ryby. Daní za to je velmi časté trhání. Oblast působí jako zatopený jablečný sad a trefit hod, kde nástrahu rybář bezpečně protáhne, je více dílem náhody než umu. Den končíme se skóre necelých 20 kousků. Během večeře si uvědomujeme, že velká část dosud ulovených ryb je 60+, poměrně dost ryb je 65+ a absolutní minimum je okolo 50 cm či méně. Velký se sice zatím nekonal, ale velikostní průměr není špatný a naděje žije. Jednoho rovných 80 cm jsme dnes fotili Němcovi, takže tu jsou. Uvidíme zítra. Při usínání už zase řídím loď a sleduji echa na sonaru. To bude noc!

kicker_l_candat_90-300x200-1.jpg kicker_l_candat_91-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_18-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_19-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_20-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_21-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_22-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_23-300x200-1.jpg promo_203-300x200-1.jpg

Lednové "gumobraní" na Ebru #4 - Bod zlomu

17.02.2022, David Havlíček

Vstáváme do zamlženého rána s pocitem, že když to nejde jeden den, musí to jít den druhý. A navíc tu máme změnu - hustou mlhu. To by mohlo šlapat! Dnes hodláme změnit pár věcí. Chceme se přesně věnovat dvěma oblastem, pokud možno s metrovou přesností a chceme po vzoru Němce vyzkoušet vertikál s Kickery a Swimmerem. A také udělat trochu "práce" - vyzkoušet vhodnost některých prutů Daiwa pro různé způsoby lovu. Já se budu věnovat lovu na vertikál s prutem Powermesh Jerk 1,65 m, 60-120 g a Ondra novince, prutu Daiwa Pro Staff Pelagic Baitcast 2,0 m, 30 - 80 g. Na odhoz pak zejména nový prut Airity 2,7 m, 14 - 42 g. Za svítání v husté mlze vyrážíme. Urputně se snažím držet co nejdále od břehu, abych nenajel na zatopený strom, současně ale tak daleko, abych břeh viděl a neztratil orientaci. To se samozřejmě nedaří a břeh mizí z dohledu. Vím, že brzy se začne přehrada stáčet doleva a tak se snažím pomaličku zatáčet. Z čista jasna se však přede mnou vynoří břeh. "Sakra, neutočil sem to, jsme na druhé straně!", povzdechnu, otočím loď a snažím se najít náš břeh. Po chvíli křižujeme vlny. "Asi už taky někdo vyrazil", zamumlám zmrzlou hubou a jedu dál. Po pár minutách mi Ondra ukazuje mobil a satelitní navigaci a přesvědčuje, že jedeme blbě - na druhou stranu. Po chvíli to musím uznat a znovu se točíme. A smějeme se na půl huby vlnám. Ty jsme si totiž vyrobili sami. Následujících 20 minut je dost adrenalinových. Mastíme to třetinou přehrady jen podle navigace v mobilu. Celou dobu stojím a oči mám navrch hlavy, aby nedošlo ke kolizi. Když zahlédnu most, uleví se mi. Jsme tady. Teď už jen rozmrznout a bude mi skvěle. Celá loď i pruty jsou pokryty ledem. První hodiny lovu v mlze jsou rozpačité. Uloví je se jen několik ryb, aktivita je zhruba stejná jako včera. Zkoušíme nymfy, rippery, vertikál, odhoz... Okolo oběda se sluníčko prokouše mlžným oparem a my konečně můžeme odložit bundy. "DUC DUC DUC... ", nese se po hladině německý rap. Němec dorazil. Všimli jsme si, že nikdy na ryby nespěchá, v klidu se vychrápe a pak nachytá. A ryby začínají brát jako kdyby je ta šílená muzika probrala z letargie. Překvapením pro mě je, že se jako jedna z nejlepších nástrah ukazuje Swimmer 14 cm a Kicker 12,5 cm. Obě ve fluóčku, kluci to drtí na Kickera 10 cm. Snažíme se jezdit hranu z 4 do 6 metrů a konečně můžeme říkat "zander ohne ende". Záběry na nové pruty jsou neskutečné. Díky tvrdosti, která ale umožňuje příjemný lov, jsou to neskutečné mordy do ruky. Však aby taky ne, candáti nástrahy šlukují tak, že většinou není vidět ani hlavička. Ryby skoro ani nefotíme a užíváme si opravdového nářezu na vodě. Když máme asi dvacet ryb, prohodíme slovo s Němcem. Ten se dnes trápí. Dal snad jen tři kousky. Tak paráda, už jsme to snad zlomili. A ohromnou radost máme z nového poznatku. Že naše rippery skvěle fungují i na vertikál a když to nejde na nymfy, stačí prohodit nástrahu. Přitom smáček nijak zvlášť nefungoval. Chce to jen opravdu citlivé vedení a mikroskopické pohyby. Okolo třetí ryby zvolní a tak si jdeme zaházet na druhou stranu, kde se už třetí den motá partička dvou mladých Němců. Během dvou hodin tu zažijeme na propad docela slušné eldorádo. Záběrů nepočítaně, ryb asi 15. Tomu se říká rybářská nirvána. A to vše na hloubce okolo 3 metrů! Na soumrak se vracíme na naši hranu a když dosáhneme součtu 40 ryb, dosáhne tma takové intenzity, že se vydáme zpět domů. V tuto chvíli oceňuji výkonnost mojí čelovky, kterou jsem si pořídil na RS. Mohu to mydlit na plný plyn a vidím přitom jak ve dne. V kempu jsme za hrdiny. Dokonce je to snad v tomto období nejvíce, co kdy jedna loď nachytala. A to jsme tu poprvé. Parádní pocity z úspěšného lovu snad jen lehce kazí pocit, že jsme tu nejspíše jedni z mála, kdo ryby do jedné pouští. My a obě posádky Němců. Spát jdeme opět brzy. Dnes to byla opravdová fuška. Když už jsem skoro na "druhé straně", slyším z vedlejšího pokoje ránu. A dále slyším" Ty vole, mě se zdálo, že čumím na echolot a mám záběr, tak sem seknul". Hmmm, slušný. Začíná nám z toho hrabat. Tak to nemá chybu :-)))

kicker_l_candat_87-300x200-1.jpg kicker_l_candat_88-300x200-1.jpg kicker_l_candat_89-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_16-300x200-1.jpg kicker_xl_candat_17-300x200-1.jpg swimmer_candat_23-300x200-1.jpg swimmer_candat_24-300x200-1.jpg

Využíváme soubory cookies

Na našem webu získáváme, ukládáme a zpracováváme informace o jeho uživatelích (např. údaje o tom, jak procházíte naše stránky, nebo jaký obsah vás zajímá). K tomuto účelu využíváme soubory cookies, které nám pomáhají zkvalitnit naše služby a personalizovat nabídky. Pro některé účely zpracování je vyžadován Váš souhlas, který vyjádříte volbou „Souhlasím“. Nastavení cookies můžete změnit volbou „Nastavení“.