Často kladené dotazy o přívlači

Share on Facebook

04.02.2020, David Havlíček

Často se nás ptáte... Máte-li dotaz, který jste zde nenašli, zeptejte se např. na našem chatu a odpověď doplníme!

Jak správně naplnit cívku navijáku?

Správně naplněná cívka u smekacího navijáku zajišťuje optimální rychlost navíjení a nahazování na maximální vzdálenost. Optimálně naplněná cívka je cca 2 mm pod okraj cívky. Pokud je cívka přeplněná, při náhozu se smekne více ovinů a obvykle se vlasec či šňůra zamotají. Pokud je cívka naplněná nedostatečně, výrazně se zvýší tření vlasce či šňůry o okraj cívky při nahazování a délka hodu se zkracuje i o desítky procent. Naviják navíc pomalu navíjí. Cívka lze naplnit do optima buď navíjením vlasce/šňůry, dokud není optimálně plná, nebo se na prázdnou cívku navine napřed vlasec/šňůra, kterou budeme používat a na ni navineme do optima např. levný vlasec (podmot). Ten pak svineme z navijáku, svineme i cílovou šňůru či vlasec a navineme je v opačném pořadí. A máme hotovo!

Jak vybrat délku prutu?

S krátkými pruty 1,8 - 2,1 cm je lov příjemnější, protože jsou lehčí, přesněji se s nimi nahazuje, lépe se vylovuje ryba (ze břehu i na lodi) a umožňují pohodový přesun zarostlým terénem. Jsou také lépe skladné. Mají ale menší manévrovací schopnosti a nenahazují tak daleko. Za nevýhody pak lze považovat také nemožnost či omezení určitých technik na mělkých vodách (vedení u hladiny) a obtížnější lov propadem na mělké vodě či na větší vzdálenost. S dlouhými dlouhými pruty cca 2,7 – 3,0 m získáme opačné vlastnosti. Jsou těžší, pomalejší, méně přesné. Navíc mají delší rukojeti, jsou hůře skladné, hůře se podebírá ryba a obtížněji se chodí po břehu v zarostlém terénu. Naopak je s nimi ale vyšší šance na zdolání větší ryby, o něco dále nahazují, lépe se s nimi loví ze břehu – prohazování příbřežních partií a vedení podél břehu, snáze se též překonávají různé nerovnosti na dně a uvolňují vázky. Lov propadem lze provozovat i na mělké vodě ve vzdálenějších místech – nástraha se snáze zvedne do sloupce. Středně dlouhé pruty cca 2,3 – 2,6 m jsou pak někde mezi - logicky zde ztrácíte výhody jak krátkých, tak i dlouhých prutů a přibližujete se k pomyslnému středu. Pro leckoho jde o ideální volbu, jakýsi ideální kompromis. Roli při výběru hraje i zvyk a vkus každého rybáře. Další informace na toto téma naleznete zde >>>

Nenápadná nebo barevná šnůra / vlasec?

Nenápadné šňůry by z podstaty měly méně plašit ryby a přinášet tak více záběrů. Praxe ale ukazuje, že i na slabé barevné vlasce lze chytat srovnatelné množství ryb. U šňůry pak většinou používáme návazec. Buď lanko v případě lovu štik, nebo fluorocarbon v případě lovu jiných ryb. Návazce lze používat i s vlasci. Barva šňůry/vlasce pak nehraje z hlediska záběru ryby takřka žádnou roli. Pro rybáře je však barevná šňůra/vlasec velkým pomocníkem - lépe a přesněji se nahazuje, lépe se ovládá nástraha, díky dobré viditelnosti jsou vidět i jemné záběry, kontakty se dnem apod. Další informace na toto téma naleznete zde >>>

Kolika vláknovou šňůru mám zvolit?

Šňůry se obvykle vyrábí spletením několika pramenů. Nejčastěji ze čtyř, osmi a dvanácti. Zjednodušeně lze říci, že z čím více pramenů je šňůra "upletena", tím je kvalitnější: odolnější a především hladší. Také obecně platí, že čím více pramenů, tím vyšší je cena. Specialitou jsou jednovláknové šňůry typu NANOFIL apod., kdy jsou jednotlivá vlákna různými technologiemi "spečena" do jednoho. Tyto šňůry bývají hladké, méně nasákavé, nebývají ale tak vláčné.

Jak vybrat velikost nástrahy?

Obvykle se můžeme řídit velikostí cílové ryby. Praxe ale ukazuje, že mnohdy na velkou nástrahu ulovíte malou rybu a naopak. Příklad: štika 40 cm bez problému zaútočí na 20 cm gumu a naopak metrovka vezme 6 cm gumičku. Zejména pak i velké lososovité ryby berou maličké nástrahy a mušky. Obecně platí, že maličké nástrahy jsou úspěšnější v létě, tedy v době, kdy je ve vodě množství potěru a drobných vodních živočichů. Naopak na podzim a v zimě této drobotě ubyde a dravci se většinou zaměřují na větší sousta. Standardní velikosti nástrah (gumy, wobblery) na štiky jsou cca 10-20 cm, na candáty 8-13 cm, na boleny 7-15 cm, na sumce 10-25 cm, na okouny 5-8 cm a na pstruhy 1-6 cm.

Šňůra nebo vlasec?

Vlasec je pružný, šňůra naopak neprůtažná. Šnůra má při stejném průměru výrazně vyšší pevnost (může být tedy mnohem slabší), díky neprůtažnosti se lépe ovládá nástraha, lépe zasekává, lépe cítíme záběry i kontakty se dnem. Vlasec díky pružnosti eliminuje některé chyby rybáře při zdolávání, je méně viditelný, méně ve vodě vibruje (je tišší).

Jak vybrat vhodnou velikost háčku či jigovky k nástraze?

Obecně platí pravidlo, že háček by měl být dlouhý do třetiny až poloviny délky nástrahy - jen tak je práce nástrahy "dokonalá". Delší háček by tu část nástrahy, která má pracovat, znehybnil a tím zneatraktivnil. Na našem e-shopu www.nastrahy.cz máme u všech nástrah uvedeny doporučené velikosti háčku či jigové hlavičky. Tento údaj naleznete v pravé části pod cenou produktu.
Rippery: Délka háčku by měla odpovídat 1/3 - 1/2 (maximálně) délky nástrahy, kterou chcete nastražit. Čím kratší háček použijete, tím lépe nástraha pracuje, čím delší háček použijete, tím je jistější zásek.
Smáčci: Délka háčku by měla odpovídat cca 1/3 délky smáčka, kterého chcete nastražit. Delší háček není příliš vhodný - smáček pak nepracuje optimálně.
Nymfy: U nymf odpovídá délka háčku cca délce tělíčka (může být o cca 20% kratší či delší). Délky tělíček nymf REDBASS: S = 17 mm, L = 25 mm, XL = 40 mm, XXL = 60 mm

Rozhoduje barva nástrahy?

Obecně řečeno může a nemusí, někdy je klíčová a někdy je to jedno. Základní pravidlo zní: do čisté vody a za dostatku světla používáme přírodní vzory, v horších podmínkách viditelnost (šero, kalná voda, hluboko) pak výraznější vzory. Na opatrné ryby pak opět přírodní vzory a na neochytané hladové ryby pak výraznější vzory. Někdy to vše ale funguje naopak. U výrazně tmavých nástrah je např. dobře i ve špatných podmínkách vidět silueta lépe, než u agresivních barev. Proto by měl mít každý vláčkař ve své výbavě jak výrazné agresivní vzory, tak i přírodní barvy a pokud nefunguje základní pravidlo, měl by vyzkoušet pravý opak.

Je fluorocarbon neviditelný?

Tento materiál má podobný lom světla jako voda, proto je ve vodě pro ryby hůře viditelný. O úplné neviditelnosti hovořit nelze, neboť se na něm zachytávají nečistoty a od nich se pak světlo odráží a je tudíž vidět. Přesto jej lze považovat za nejméně viditelný materiál.

Je fluorocarbon odolný na štiku?

Fluorocarbon je tvrdší, než běžný vlasec a lépe tak odolává štičím zubům. Aby byl však bezpečný, je potřeba sílu alespoň 0,80 mm. U slabších průměrů riziko překousnutí roste.

Jaký použít návazec na candáty?

V místech, kde nehrozí záběr od štiky, je vhodný fluorocarbon o délce cca 50 - 80 cm a více a o síle 0,25 mm - 0,35 mm (podle podmínek). Kde "hrozí" štika, je zodpovědné použít fluorocarbon alespoň cca 0,60 mm a více, nebo wolframové lanko nebo např. návazcový materiál Direct.